Pastviny - den čtvrtý

13. srpna 2010 v 13:50 | Krisa
   V úterý, 3. tréninkový - čili rizikový - den, jsme to museli "pořádně zmáčknout". Den začal tradiční 1. fází, po které následovala vydatná snídaně a ještě vydatnější brífink. Dopolední trénink proběhl hladce, ovšem v očích závodníků již bylo vidět očekávání odpoledních dvoukiláků - všichni se modlili, aby před 15:30 přišel Armageddon a byl ukončen všechen život.
   Bohužel se tomu tak nestalo a byli jsme vystaveni krutosti trenérů, kteří nesmlouvavě zaveleli "Na dvoukiláky!". Po přeměření trati moderní technologií GPS, bylo zjištěno, že dvoukilák měří přibližně 1450m. Proto nám byl za odměnu přidán ještě jeden, takže nás čekaly celkem 4. Díky včasným a víceméně úspěšným kormidlovacím zákrokům závodníků, nebyl zraněn žádný plavec (což je trochu s podivem, protože pastvinští plavci mají v oblibě vplavávat přímo před špici jedoucí lodi).
   Po chutné večeři a ještě chutnějším brífinku se starší část družstva odebrala do lesa připravovat stezku odvahy.

   Pohled strašidel: Do lesa se nás vydalo celkem 9. Díky rodině Bambulových jsme měli k dispozici svítící tyčinky, které jsme mohli rozmístit po cestě, kterou se naše oběti měly vydat. Trasa vedla od silnice v Nekoři nahorů do lesa - až k cílovému místu za lesíkem v lese, kde jsem každého dorazivšího jedince odměnila svítící tyčinkou, čili světelným mečem. Tento tah jsme nakonec vyhodnotili velmi pozitivně, protože tyčinky odhalily uprchlé jednotlivce.
   Prvním strašidlem byl Libor, který po vybafnutí kontroloval, aby se děti vydaly na rozcestí správným směrem. Druhou zastávkou byla Bambule, která se občas nechala vystrašit strašenými. Vydatně jí napomáhala Vilma (Poděbrady), která se vydala neohroženě čelit přípravě hradecké stezky odvahy. Následujícími strašidly byli Dýně s Vítkem, kteří bafali, dupali a případně házeli šišky. Dále se v lese vyskytovala Terka a její trubka, která velmi úspěšně konkurovala bučícím krávám na nedaleké pastvině. Nejrychlejším strašidlem byl černožický Víťa, který zběsile přebíhal stezku a blikal stroboskopem. Poslední, dle mého názoru nejvylekávavější, strašidlo byl Bíťák, který stál v lesíčku za stromem a před každým tento stromeček sklonil a zařval jako tatranský medvěd. Toto bylo již poslední stanoviště, po kterém jsme se pokoušeli sčítání, což zabralo nejvíce času.
   Poté následovalo organizovaně neorganizované sbíhání kopce a vyrvávání svítících tyčinek. Do ubytovacího zařízení jsme se nakonec vrátili všichni a víceméně i v celku. Ukončení večerních radovánek zajistil Zdeněk Rufer, který vyslal lampion nočním nebem. Toto případné epicentrum požáru zamířilo směrem na Panel a někteří z pamětníků zatoužili, aby navštívilo Kratochvíla:))).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charly Charly | E-mail | Web | 25. června 2012 v 16:18 | Reagovat

Fajn blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama