Srpen 2010

Mistrovství ČR Račice-den druhý

28. srpna 2010 v 14:54 | Naďa
14:40 Tereza Kubíčková vyjela zlato na K1 dky 500 m !!!!
16:15 Tereza (společně s Vilmou  z Poděbrad) přidává stříbro na K2.
16:23 Hynek s Martinem mají na K2 taky stříbro.
16:39 Krisa (s Míšou Fridrichovou z CHO) získává naprosto nečekaný bronz na K2 ženy.
17:00 Tereza má další titul, tentokrát na K4 společně s Vilmou, Baruškou a Klárkou.
17:15 Benjamínka Kačenka Mílová vybojovala svoji medaili v kanoistice-má bronz.
18:10 Bronz na K4 ženy v podání Krisy a Báry - další nečekaná medaile.

Mistrovství ČR Račice

27. srpna 2010 v 14:48 | Naďa
Hynek Chroust a Martin Malý mají stříbro na K2 dorostenci 1 km !!!!
15:30 Tereza Kubíčková přidává další stříbro tentokrát na K1 dorostenky 1 km !!!!
16:30 Hynek má zlato v K4 dci 1 km !!!! Martin v další posádce dosáhl na stříbro a Víťové mají bronz.

Report Pastviny 2010

21. srpna 2010 v 16:56 | Krisa
Pastviny - ohlédnutí se za táborem

   Tak nám ty Pastviny zase utekly jak voda. Dva týdny jsme pilně trénovali, hráli hry, dělali blbosti, soutěžili, ale také se nezbytně navzájem házeli do vody, vytáčeli, prudili a jeden z druhého šíleli.
   Letos se na Pastvinách sešli zástupci 3 východočeských oddílů rychlostní kanoistiky - Hradce, Předměřic a Černožic.
   Již tradičně jsme soustředění zahajovali vynášením věcí z autobusu, odvazováním lodí, rozdělováním se na pokoje a nezbytným seznamováním se s přehradou. Po počátečních zmatcích se nakonec všechno podařilo a mohli jsme oficiálně zahájit soustředění Pastviny 2010.
   Každý den nás čekaly 3 fáze na vodě, posilování a běh. Odměnou byly plánované 2 dny a 1 půlden volna, které přišly na řadu vždy po 3 dnech tréninku (viz dřívější zpravodajství).
   Po týdnu nás opustil tým Sokola Předměřice, který vyrazil domů v čele s Avií pilotovanou panem Kozlerem. Za tuto ztrátu se našla malá útěcha v podobě buchet a jiných pochutin od rodičů, kteří přijížděli navštívit své ratolesti. Tímto bych chtěla všem pečícím, ale i nepečícím poděkovat za zpestření našeho jídelníčku.
   V druhém týdnu se o slovo přihlásilo počasí, které se nám na pár dní velmi zkazilo - pršelo, byla zima a dokonce padaly i kroupy. Naštěstí to nikdo neodnesl na zdraví, tedy až na Mehdiho krk, který není zvyklý na teploty pod 50 stupňů :) a mě, protože já jsem nemocná skoro pořád.
   Během soustředění jsme - hlavně Naďa - pro děti a další zájemce pořádali nejrůznější hry - např. stezka odvahy, provázkovaná, soutěže na vodě, sbírání hub na čas apod. Hráli jsme hry na hřišti, stolní hry a dokonce i městečko Palermo, které jednou vyhrál i Mehdi, přestože vůbec neznal pravidla. Další kratochvílí bylo promítání filmů, které nám pomáhalo strávit odpočinkový čas mezi tréninky a před večerkou.
   Poslední tréninkový den byl završen štafetami na 3x 100m. Před startem proběhlo hromadné focení na vodě (obrázky snad brzy dodá Terka) a cvaknutí se Víti Kotěry při nastupování v humusu (přívalové deště spláchly ze břehů všechen bordel). Byli jsme rozděleni do 5-ti družstev podle výkonnosti, aby týmy byly co nejvyrovnanější. Celkem jsme trať absolvovali 10x. Vítězem se stala štafeta vedená Dýní, ve které překvapil dobrými výkony Kuba Štefan a kde jsem byla - musím se pochlubit - i já. Musím zde pochválit celý tým závodníků, protože všichni bojovali jako lvi a nikdo nikomu nedaroval vítězství zadarmo.
   Při vyjetí se strhla neskutečná mela, při které si všichni účastníci navzájem házeli lopaty, což mělo za následek totální zmáchání celého oddílu. Tato zábava, které jsem se snažila celou dobu vyhnout, byla završena mým cáknutím, které zákeřně zařídil Mehdi, když mě pádlem strčil do vody.
   Poté již následovalo vázání lodí, u čistotnějších sprchování a sušení mokrých věcí, u méně čistotných naházením mokrých věcí mezi ostatní věci, balení a uklízení, které probíhalo za obvyklého zmatku a radění pana Boháče. Nakonec se ale vše opět podařilo a autobus vyjel na cestu domů.
   Tak jsme ukončili soustředění, kde jsme (doufám) všichni zrychlili, zesílili, našli nové kamarády, utužili vztahy se těmi starými a hlavně jsme si ho užili.
   Doufám, že se Vám naše reporty a fotky líbily a že se zase všichni - a třeba ještě někdo navíc - za rok zase sejdeme na soustředění Pastviny 2011.

   Ahoj Krisa

Fotky od Terky jsou tady

Pastviny-17.8.

19. srpna 2010 v 19:08 | Tomíno
Dnes jsme jako obvykle šli na vodu okolo sedmé hodiny. Větší se rozjeli k pilíři, menší to otočili s nimi nebo se vydali běžet. Snídaně byla jako vždy v osm. Byly švédské stoly, klasika. Tentokrát nebyl breefing. Dopoledne jeli větší 7 rozložených pětistovek a menčí objeli celou přehradu. K obědu byla bílá polévka a rybí filety s bramborovou kaší. Co se dělo o poledním klidu nevím, protože jsem ho prospal. Ke svačině byly obložené chlebíčky. Odpoledne se šlo na vodu trochu hodně zpožděně, protože pršelo. Šlo se až ve čtvrt na šest. Původně jsme jít na vodu ani nemuseli, ale představa, že další den by jsme jeli 4x 1500 a 2x až 3x objet celou přehradu se fakt nikomu nelíbila. Kvůli dešti jsme jeli jen 2x 1500. Malý děti si hráli v chatě. Výsledky 1500 jsou níže. K večeři byl guláš.


1500
1. Roman
2. Hynek
3. Víťa Zbirovský
4. Víťa Kotěra
5. Martin
6. Terka
7. Kristýna
8. Tomíno
9. Bambule
10. Libor

Pastviny - Pondělí

16. srpna 2010 v 22:02 | Krisa, Bára, Káťa
   První den tréninku začal příšernou zimou, která se postupem času změnila v příjemné teplo. Po snídani se benjamínci vydali závodit na trati 100m. Zde se povedla nebývalá remíza mezi Bárou a Káťou, které měly shodné výsledky.
   Po poledním filmu jsme se vydali opět na vodu. Předpověď počasí rosničky Nadi nevěstila nic dobrého - očekávali jsme návštěvu paní Bouřky. Předpověď vyšla. Po druhé pětistovce začalo pršet, bouřit, blýskat se a nakonec i padat kroupy. Tato smršť nás zasáhla u Kravího skoku, proto jsme se jeli schovat pod most. Při zmírnění deště jsme se vydali domů. Bohužel se nám to nevyplatilo a zastihlo nás šílené krupobití. Po přibližně 300 metrové jízdě jsme hrdinně zdrhli z vody na Panel k Černožákům do chatky. Zmrzlé jedince jsme odhodili do lesa a nebohé černožické benjamínky a trenéra obrali o oblečení a spacák. Jediný odvážlivec, který pokračoval v jízdě po rozbouřené hladině Pastvinské přehrady, byl Mehdi.
   Asi za 15 minut jsme rezignovali a schlíple se vydali na přibližně 3km dlouhou jízdu domů. Přežili jsme to nakonece všichni a pravý boj propukl až po příchodu před dveře sprch. Pan Boháč nás zásoboval teplým čajem a polévkou, tak to snad nikdo neodnese na zdraví.

   Pohled benjamínek Báry a Káti: Dneska odpoledne se dospělí ještě rozmýšleli, co se vlastně pojede. Nakonec se rozhodlo, že se pojede tam, kam se stihne, protože z dálky byl vidět obrovský a hrozivý bouřkový mrak. Tak jsme nakonec vyjeli: Bára, Káťa, Kuba, Marek, Patrik a Naďa s Janou Mílovou. Otočili jsme se u šlapadel před mosetm, když se přiblížil bouřkový mrak na doslech. U modré plovárny se spustil déšť a bouřka. Když jsme byli před Šlechťákem, byla bouřka přímo nad námi, tak jsme vystoupili na nejbližším břehu a přečkali, až se to trochu zmírní. Při čekání začaly padat i kroupy a my jsme doufali, že větší jsou v pořádku. Když se to zmírnilo, tak nás vypustili, aby jsme mohli jet co nejrychleji do přístavu. Po příjezdu nám byla hrozná zima, tak jsme rychle běželi do teplé sprchy.

Pro rýpavější jedince:
Aktuální počasí
Datum : 16.08.2010
Termín : 19 UTC (21 SELČ)
Stanice: Ústí nad Orlicí 
Oblačnost:1/8 - jasno
Spodní vrstva: 1/8 Sc 1500 m
Vítr: 160° - 1 m/s
Náraz větru: 
Tlak vzduchu:  1012.9 hPa
Tendence:  0.7 hPa
Teplota:  13° C
Rosný bod:  12.7° C
Rel. vlhkost:  98 %
Počasí:   
Průběh:    
Srážky:   
Srážky 1 h.:  

Pastviny - Neděle - Volno

16. srpna 2010 v 22:01 | Krisa
   Neděle je od slova nedělat, proto nám na tento den připadlo volno. Někteří závodníci se vydali zdokonalovat dovednosti na úzkých minikajacích typu Hawk, singlkanoích a Mehdi se vydal na vytrvalostní trénink. Všechny trénující zaskočila prudká průtrž mračen, proto po návratu vypadali jako kdyby plavali, což se nakonec u nikoho nepotrvdilo.
   Línější závodníci trávili dopoledne hraním hry Alias, která spočívá ve vysvětlování a předvádění slov.
   Po obědě se počasí umoudřilo a celý oddíl se vydal k vodě. Na řadu opět přišly hrátky na cesťácích, testování kanoií, deblkajaků, plavání a skákání z mola. Zlatým hřebem programu bylo deblové představení Bambulové rodiny, kdy se utvořila nová a velmi perspektivní posádka malé a velké Bambule. Doufáme, že  tento výkon uvídíme na vrcholu kanoistické sezóny: Černožickém kilometru. Jako přírodní úkaz se zjevila plavající Krisa, která byla - i přes velký odpor - několikrát vržena do vody (znalci vědí, že Krisa zásadně neplave a tuto činnost ze srdce nenávidí).
   Večer jsme se opět vrátili na ubytovnu a pokračovali ve hrách, frisbee a filmech. Volný den se nachýlil k závěru a všichni značně posmutněli.

Pastviny - Sobota - den před volnem

16. srpna 2010 v 21:24 | Krisa
   Třídenní tréninkový cyklus se nám opět nachýlil ke konci, proto byly dnes po ránu slyšet radostné výkřiky: "Už jenom 3 fáze a je volno!" Jediné, čeho jsme se obávali, bylo počasí a tréninkový plán. Oba dva strašáci se naštěstí pochlapili a velmi milé nás překvapili. Počasí sluníčkem a tréninkový plán tím, že jsme nejeli dvoukiláky, ale měřené kilometry.
   Dopoledne jsme jeli 15-ti sekundovky a benjamínci hráli Kimovu hru, která spočívá v zapamatování si co nejvíce z 38 věcí na platě, v co nejkratším čase. Úkolem pak bylo dojet k dalšímu platu a tam napsat seznam těchto věcí. Vítězem se stala Bára, která měla na svém papíře všech 38 předmětů a potřebovala na to pouze 4 otočky.
   Po polední pauze přišly na řadu měřené kilometry. Benjamínci tuto trať absolvovali 2x a starší závodníci 3 a vícekrát. Někteří závodníci si pro vylepšení tréninku teno kilometr prodloužili, protože zvolili nevhodnou trasu jízdy. Nejrychlejšího času dne - 3:54 - dosáhl deblkajak Dýně s Martinem.
   Sobotní den byl ozvláštněn závodem dračích lodí, které jsme se vydali s Terkou, Bambulí a Tomínem po tréninku pozorovat. Zvítězila domácí posádka Junioři Žamberk. Zlatým hřebem programu bylo cáknutí Terky, při vytváření vln dračí lodi Letohradu, které bylo odměněno nadšeným potleskem.
   Večer se odehrával v duchu očekávání volného dne - hraním her, badmintonu, nohejbalu, flákání se na Kofole a sledování filmů. Večerka byla v podstatě dodržena a závodníci se rozešli v klidu a míru do svých kutlochů.

Pastviny pátek 13.

16. srpna 2010 v 18:31 | Patrik
Brzy ráno mne vzbudili a hodili do nádržky. Vše fotila Naďa.
Poté jsem šel spát na pokoj, kde spali mí spolubydlící. Když se Tomáš probudil šel na vodu, Libor se pomalu probouzel a já ještě spal. Vstát jsme nakonec museli a běhat také, i když se nám vůbec nechtělo.
Když jsme doběhali, dostali jsme plány a šli na vodu. Vrátili jsme se a luštili hádanky, skládali písmena a hledali nápovědy. Byla to sranda. Našli jsme zmrzlinu, kterou jsme dostali, až po obědě. Po zmrzce odjeli Předměřáci.
A už tu byl zas trening, ale ne ledajaký, byl to trening jízdy a paměti. Vyhrála Bára, protože si zapamtovala nejvíce věcí. Odměnu dostala při breefu.
                                                 Tím končí tento den!!

II. kontrolní den

16. srpna 2010 v 10:22 | já
a
Zpráva z druhé kontrolní cesty

     Po negativních ohlasech z první inspekce jsme velice přemýšleli, jak se postavit k druhému kontrolnímu dni. Ale koláčky voněly na tácku, houby v lese / že prý mě vezmou na houby, slibovalo se mi /, tak jsme vyrazili.Inspekce proběhla a teĎ jak to vyhodnotit.
     Mohli jsme napsat, že: již od hráze byly vidět vlny veliké, rychlými loděmi na hladině se pohánějícími vzedmuté, hladiny tepána údery pádel jest a svalnaté paže borců. jimž pot do očí kape míhají se nad vlnami.
     Mohli jsme napsat, že vzduch se chvěl povely trenérů, z jejichž podmračených obočí šlehaly blesky, pobízející závodníky ještě k většímu úsilí.
     Že tráva, vedoucí k vodě se leskla krůpějemi potu a krve z puchýřů. atd atd.

Ale my jsme řekli NE. Napíšeme to zase popravdě.

     Takže Máňa se zase poblila v autě a do vody nevlezla. Počasí bylo sice po přehánce, ale zralé k vodě, což se taky realizovalo. Vůbec mají z pohledu počasí v Čechách letos extra štěstí.Osazenstvo je dobré mysli i zdraví, Vypadají, že se na vodu i do vody těší, zkoušejí si novoty- holčičky debly, deblkanoisti singly a jde jim to. Voda je bezvadně teplá a zdá se i čistá.

c
Jediné mínus- do konce prázdnin je už jenom pátnáct dní, do MČR ještě míň.
Další mínus- Máňa se poblila i zpátky. a ještě: na houby mě zase nevzali.

Dál už se nemá cenu rozepisovat, lépe to jistě vystihnou účastníci sami, včetně hodnocení. Přeju úspěšně a ničím nerušené dokončení soustředění
Fotky jsou ...tady
 Mějte se. Z


Kratochvíle mimo soutěž: Na debla si dokonce vlezla i doporovodná osoba, a protože platí, že

TRENÉŘI TJ SOKOL NAUČÍ PÁDLOVAT KAŽDÉHO

 / původně říkali každé dřevo, ale to by mamka nezkousla/, tak má radostný zážitek do deníčku.
b

Pastviny - den pátý - volno

13. srpna 2010 v 14:35 | Krisa
   Prostřednictvím dnešního zpravodajství se pokusím napravit některé pokřivené pohledy na naše soustředění!!! Opravdu netuším, kam to Zdeněk přijel, nebo co před příjezdem požil, ale na Pastvinách se pilně trénuje (na vodě i souši) a zbytky sil se vydávají při nejrůznějších kratochvílích, takže všichni večer padnou do postele těsně před zhroucením.
    Výjimkou je ovšem den volna, 1. letos připadl na středu. Budíček byl posunut až před snídani, která dnes začínala až v 8:30. Po nezbytném brífinku a dostatečné pauze na vytrávení se valná část účastníků přesunula k vodě, kde děti zkoušely zkoušely rychlé, úzké a hlavně vratké minikajaky typu Hawk. Kajakáři testovali své umění na kanoi a deblkanoisté na singlech. Další atrakcí byly cestovní kanoe. Jedinci, kteří se zrovna nenacházeli na nějaké lodi, plavali a vrhali se do vody z nejrůznějších míst a propriet. V tomto mumraji se nám stále motal jakýsi člověk s fotoaparátem v ruce, který blikal bleskem kudy chodil. 
   V 11 hodin se 18 statečných vydalo na jízdu Pastvinským expresem kolem přehrady. Před příjezdem vláčku vzaly děti útokem ježka a koťata, které objevily na zahrádce restaurace Formanka, z čehož byla paní servírka značně nervózní a načež i nepříjemná. S několikaminutovým zpožděním se vláček nakonec dostavil. Zabrali jsme celý 1. a část 2. vagonku. Jízda byla zpestřena výkladem pana průvodce, který nám popsal všechny krásy Pastvin, a kterého jsme podezřívali z pozření nějaké omamné psychotropní látky. Po dojezdu na Panel byla vyhlášena 10-ti minutová přestávka, kterou jsme plánovali využít na nákup zmrzliny či točené Kofoly.  
   Po zjištění, že je v bývalé restauraci výstava plazů, jsme se s panem strojvůdcem domluvili, že nazpátek pojedeme až za hodinu. Využili jsme tedy času na vzdělávání účastníků výpravy. Na výstavě jsme měli možnost si prohlédnout hady, gekony, agamy, leguána a želvy. Pan vystavovatel nám dokonce vyndal agamu vousatou, užovku červenou, korálovku a gekončíka nočního, které si mohl každý vzít do ruky a vyfotit se. Toto nám zabralo asi 45 minut, takže nám zbyl čas i na zmrzlinu či Kofolu. Na cestu zpátky jsme zabrali poslední a část 2. vagonku. Do chaty jsme se vrátili opět kupodivu všichni.
   Po obědě a následné pauze jsme se opět odebrali k vodě, kde probíhal program podobný jako ráno. Před večeří jsme hráli nejrůznější hry. Po jídle a hlavně po brífinku byla uskutečněna provázkovaná, při které se oslepení závodníci měli co nejrychleji dostat po provázku do cíle. Dráha byla ztížena několika slepými provázky, které se velmi osvědčily -  zvláště u některých. Vítězem se stal Kuba Vyleťal z Předměřic, který měl suveréně nejlepší čas (asi o půl minuty). 

Pastviny - den čtvrtý

13. srpna 2010 v 13:50 | Krisa
   V úterý, 3. tréninkový - čili rizikový - den, jsme to museli "pořádně zmáčknout". Den začal tradiční 1. fází, po které následovala vydatná snídaně a ještě vydatnější brífink. Dopolední trénink proběhl hladce, ovšem v očích závodníků již bylo vidět očekávání odpoledních dvoukiláků - všichni se modlili, aby před 15:30 přišel Armageddon a byl ukončen všechen život.
   Bohužel se tomu tak nestalo a byli jsme vystaveni krutosti trenérů, kteří nesmlouvavě zaveleli "Na dvoukiláky!". Po přeměření trati moderní technologií GPS, bylo zjištěno, že dvoukilák měří přibližně 1450m. Proto nám byl za odměnu přidán ještě jeden, takže nás čekaly celkem 4. Díky včasným a víceméně úspěšným kormidlovacím zákrokům závodníků, nebyl zraněn žádný plavec (což je trochu s podivem, protože pastvinští plavci mají v oblibě vplavávat přímo před špici jedoucí lodi).
   Po chutné večeři a ještě chutnějším brífinku se starší část družstva odebrala do lesa připravovat stezku odvahy.

   Pohled strašidel: Do lesa se nás vydalo celkem 9. Díky rodině Bambulových jsme měli k dispozici svítící tyčinky, které jsme mohli rozmístit po cestě, kterou se naše oběti měly vydat. Trasa vedla od silnice v Nekoři nahorů do lesa - až k cílovému místu za lesíkem v lese, kde jsem každého dorazivšího jedince odměnila svítící tyčinkou, čili světelným mečem. Tento tah jsme nakonec vyhodnotili velmi pozitivně, protože tyčinky odhalily uprchlé jednotlivce.
   Prvním strašidlem byl Libor, který po vybafnutí kontroloval, aby se děti vydaly na rozcestí správným směrem. Druhou zastávkou byla Bambule, která se občas nechala vystrašit strašenými. Vydatně jí napomáhala Vilma (Poděbrady), která se vydala neohroženě čelit přípravě hradecké stezky odvahy. Následujícími strašidly byli Dýně s Vítkem, kteří bafali, dupali a případně házeli šišky. Dále se v lese vyskytovala Terka a její trubka, která velmi úspěšně konkurovala bučícím krávám na nedaleké pastvině. Nejrychlejším strašidlem byl černožický Víťa, který zběsile přebíhal stezku a blikal stroboskopem. Poslední, dle mého názoru nejvylekávavější, strašidlo byl Bíťák, který stál v lesíčku za stromem a před každým tento stromeček sklonil a zařval jako tatranský medvěd. Toto bylo již poslední stanoviště, po kterém jsme se pokoušeli sčítání, což zabralo nejvíce času.
   Poté následovalo organizovaně neorganizované sbíhání kopce a vyrvávání svítících tyčinek. Do ubytovacího zařízení jsme se nakonec vrátili všichni a víceméně i v celku. Ukončení večerních radovánek zajistil Zdeněk Rufer, který vyslal lampion nočním nebem. Toto případné epicentrum požáru zamířilo směrem na Panel a někteří z pamětníků zatoužili, aby navštívilo Kratochvíla:))).

Pastviny - den druhý

13. srpna 2010 v 13:16 | Krisa
První tréninkový den začal deštěm a chladem, proto byla 1. fáze od 7 hodin odvolána. Po snídani se počasí již umoudřilo a přestalo pršet. Na brífinku tedy bylo rozhodnuto, že od 10 na vodu půjdeme. Vytvořilo se několik trénikových skupin dle výkonosti. Benjamínky a nové kanoisty a kajakáře si vzala pod křídla Naďa, která pro děti vymýšlí zábavné, ale účinné tréninky. Po obědě a svačině proběhla 3. fáze na vodě, již za asistence sluníčka. Následovala suchá část tréninku, která se skládá pro velké z posilování a běhu a pro malé z běhu a případně shybů, pokusů o shyby, kliků či pokusů o kliky. Po této velké, ale opravdu dobrovolné tortuře, následovala u čistotnějších sprcha a večeře a u méně čistotných pouze večeře. Den byl ukončen brífinkem a posléze večerkou, kterou se nakonec podařilo - pod pohrůžkou zvýšení počtu shybů - vynutit.

ZÁVOD ČESKÉ BUDĚJOVICE -PRAHA

12. srpna 2010 v 14:42
proběhl v tomto týdnu, i za účasti našeho závodníka, výsledky jsou tady


z.

Kontrolní den na Pastvinách

12. srpna 2010 v 10:01 | já a Máňa
     U příležitosti hezkého počasí a 4. dne soustředění proběhl kontrolní den na Pastvinách. Již cesta naznačila, že to nebude  lehká věc,  protože Máňa v těch  zatáčkách kolem Nekoře hodila moc hezkou šavli, naštěstí na deku. Je třeba dělat soustředění jinde, kudy vede rovná cesta.
     Při příjezdu jsme očekávali cinkot činek,  cákání vody od pádel, funění běžců do vrchu, místo toho nás přivítal klapot lžic do talířů a mlaskání mlsných jazýčků při vylizování misek / lidských i psovských/.  Místo toho, aby nám sportovci radostně hlásili, kolik toho najezdili,  naběhali a nacvičili, byli jsme podrobně seznámeni s tím, kolik toho  s prominutím sežrali, co mají  na oběd a na večeři další dny a jak jim chutná.
     Večer místo toho, aby unaveně zalézali do pelíšku a doplňovali si treninkové a jíné deníčky radostnými prožitky, se mimínka vydala na stezku odvahy. Přesto, že strašidel bylo mnohem víc, než účastníků, tak se nikdo moc nebál, některý z toho měli dokonce srandu, a nejvíc se nakonec bála Máňa, protože tam  svítila spousta tyčinek a nebylo tam nic dobrýho k snědku. Balonek štěstí odlétl naštěstí mimo  domy, lodě a auta, takže nic nepodpálil, všímavější si všimli  meteorických rojů ze souhvězdí Perseid, ale nevím, jestli to na vodě pomůže.

     Zprávu z druhého snad ani bychom neměli zveřejnovat, ale jak se říkalo dřív, žalovat nechci, hlásit to musím.
al kaidá utočí iz vody

     Začalo to už ráno, kdy jsme dorazili  na místo s více než hodinovým zpožděním. No, aspoň si to tam dají do pořádku, myslel jsem si. Realita byla zcela jiná. Všichni borci byli sice na vodě, ale co tam se dělo, nedovedu popsat. Nikdo nevěděl  na čem má jezdit, kajakáři jezdili na cestovních kanoích, deblkanositi zkoušeli singly, holčičky kanoe, mezitím si různě plovali všemi směry bezprizorni borci, kteří se skoro ani nedali vyhnat z vody. Ta byla navíc prohřátá od sluníčka na zcela nesmyslnou teplotu, takže ani neosvěžila ani neotužila. Nad tím vším ustaraně dohlíželi trenéři a trenérky, kteří místo toho, aby chaosu dali řád a lidský rozměr, tak jenom hlídali, aby se moc dětí  neutopilo,nebo aby nerozbilo lodě. Zaznělo sice pár dobře míněných rad / cituji- ten tam stejně spadne, kde jsou ty dva, už jsem je dlouho neviděl, čí je to dítě , co plave v botičkách na druhý břeh, atd atd. Vrchol zákazů - neskákej. Co už mají ty děti dělat, když nemůžou ani skákat.
     Hemžení bylo přerušeno pokynem k přesunu na horní stanici základny, kde  by se dala čekat třeba a posilovna, hrazdičky, kliky, shyby, nicméně mimínka se převlékla do svátečního- čili boty a kalhoty, někdo i tričko, a vyrazilo se do hospody. Naštěstí nedošlo  k žádným  orgiím díky nasazení všech sil doprovodu, i pan ježek a koťata přežila, za chvíli přijel pastvinský expres, pastvinský expresposměšně nazývaný Pendolino a vyrazili jsme na okružní jízdu okolo přehrady. Sice nevím proč vlakem, když všichni mají  nožičky a i kdyby ne, tak aut tam bylo dost, ale budiž. Teda budižkničemové, místo aby si vážili toho, že seděj, tak na první zastávce u panelu vystoupili, nejdřív vzali útokem zmrzlinářský koutek a potom, posilněni vtrhli na výstavu plazů a jiné havěti. Jenom čirou náhodou nezahynul žádný z plazů, které nám dobrotivý pán pujčil v jakémsi záchvatu dobrotivosti do ruky, i ještěrky si uchránily ocásky, chameleon ztratil sice chlorofyl a užofky si budou rozmotávat uzly do konce sezony, naštěstí anakondu jsme  nevytáhli z hnízda, takže nemohla nikoho sežrat, nebo aspoň uškrtit. Kratochvilná hodina  celkem rychle uběhla, ještě jsme doladili před obědem nanuky do bříšek a šli zase na vlak. Zbytek cesty na základnu už proběhl celkem klidně,  náhodou jsme se ani nepřeklopili, i když  strojvůdce se dost snažil, ani jsme nedostali pár facek od kolejdoucích, které  jsme při předjíždění radostně zdravili  / hlavně teda slečny a vůbec dámy/.
jak nejedlo jedlo hada
venčení hadů

    Oběd znamenitý, odpolední klid lehce zkrácený, aby se mohlo jít na další fázi treninku. Tam se zmatek a chaos dotáhl do dokonalosti, jenom namátkou : na deblu samotná kajakářka- to jí nikdo nemůže říct, že ta druhá díra není na batoh s jídlem, nebo na psa, ale že tam má sedět ještě jeden člověk? navíc z rodiny- taková ostuda. Kajakáři na kanoích, vrcholné číslo- cvaknutí na cesťáku jsme  bohužel neviděli, ale jenom proto, že se to stal,o na druhém konci přehrady. I cizinecká legie si ozkoušela, jak chutná klekačka na  jemné kolínko, ale  zvládl to bez ztráty kytičky. Ani trenérstvo neůstalo pozadu, místo  aby si závodníci na svačinu aspon doběhli, tak se jim přinesly tácy s jídlem až pod čumáčky.
svačinka
Takhle ropzmazlovat neumí ani naše babička-tchyně, a že to  umí dost dobře. Asi ji pošlu na soustředění na výcvik. / Ale buchta se jí povedla, tak eště ty koláče, aby dopadly/.  Při západu slunce za les naštěstí byl ten mumraj ukončen, zbytky lodí a pádel odneseny na břeh, psové vzbuzení a všechno se to přesunulo  na hřiště, kde by se daly čekat míčové hry, ale pohybovala se tam pouze skupina podivných potvůrek se zavázanejma očima. A to byl přesně ten moment, kdy už bylo třeba prchnout, aby se nezjistilo něco horšího.

P.s.- kdo je účastníkem, ví,  jak je to doopravdy, ostatní to neberte zase tak tragicky. Hlavně aby vydrželo počasí , aby byli všichni zdraví, všechno ostatní  snad klape. Tak si užijte  další dny.
počasí

Z.

 fotky z hadího výletu jsou ...tady a z vodního dne ...tady

Pastviny 2010-den čtvrtý

11. srpna 2010 v 14:38
Odkaz na fotky od terky:  tady.

Pastviny 2010-den první

7. srpna 2010 v 21:51
Letošní soustředění jsme zahájili 7.srpna ráno v devět hodin vázáním lodí a nakládáním ostatního harampádí. Což proběhlo, jako vždy pod taktovkou předsedy oddílu a jako vždy skončilo vyměnou názorů mezi ním a Skaldou a rychlým odchodem pana B. Odjezd byl tradiční - v jednu, takže jsme odjeli o půl druhý. Cesta byla zpestřena zastávkou pro Mehdiho a deštěm, který střídal přívalový déšť.
Kdo byl kdy na soustředění, tak ví, jak probíhá naše vybalování a ubytování...Takže po všech zmatcích a protichůdných pokynech proběhl první trénink. Dorost, starší borci  a zkušení žáci objeli celou přehradu (alespoň tedy měli) a deset lodí v čele s Krisou dobylo mostu. Plaval jeden borec.
Byl i brífink. Klasika.
Takže shrnutí: Šéf výpravy - Olda Boháč
Členové: paní Boháčová (kuchyň), Skalda - trenér, Naďa, Krisa, Bíťák, Dýně, Martin, Vít, Tereza, Bambule, Libor, Tomíno, Barča, Káťa, Míša, Anežka, Vilma (Poděbrady), Patrik, Marek+Tomáš (naše nadějné C2), Kuba, Víťa z našeho severního předměstí, Michal a Marek (borci hájící barvy Předměřic) a skupina Předměřic v čele s panem Kozlerem a avií (která vyjela už včera a dojela dnes těsně před soumrakem) - David a Jakub, Vašek a Vašek Prokop.
Nás dopravil bus řízený Ježourem a navigovaný Olinkou.